Masopust (nebo také šibřinky, fašank, vostatky, končiny)



Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů/Zjevení Páně (6. ledna) do Popeleční středy. Masopust se však slavil především v posledních dnech předcházejících popeleční středě, kterou začíná čtyřiceti denní postní období před Velikonocemi. Masopust je lidový svátek, který nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře, protože datum Velikonoc, od kterých
se odvíjí datum Popeleční středy je pohyblivé. Přípravou na masopust býval většinou čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také tento den byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vesnicích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa.
Tancovali zde jen ženatí muži a vdané ženy.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar
a hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla, záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí.
Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska
s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších. Téměř všude končila masopustní zábava přesně
o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy" (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Bakchuse. Lidé věřili, že pokud budou
o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel,
často jako cizinec v zeleném kabátě.

Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne byla ještě povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když tento svátek je zřejmě ještě staršího data. Zachoval se kronikářský záznam, že český král Vladislav II. k sobě pozval měšťany a slavil s nimi po tři dny masopust. Součástí programu byl pochodňový tanec. Už od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě.
V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky,
na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům.
První reduta v Praze se konala v roce 1752.

Synonymem masopustu je název karneval, pocházející z italského carne levare, vlastně "maso dát pryč". Dnes se jako masopust nebo karneval označuje zejména toto masopustní veselí (nářečně masopust, šibřinky, fašank, ostatky aj.), kdy maškarní průvod je doprovázen hudebníky.
Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz carniprivium, ale spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro, genitiv carnis). Carnival tedy označoval píše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust.

Milevské maškary
Z původně lidových středověkých her vznikly i dnešní Milevské maškarní průvody, které se ve své nynější podobě datují od roku 1862. Již od středověku procházel na masopustní pondělí a úterý Milevskem průvod komických figur, který doprovázel Bakchuse vezeného městem na káře. Na popeleční středu býval Bakchus „pochován“ do hrobu ve sněhu u potoka či přímo do potoka, který tehdy tekl přes milevské náměstí.
Postupem doby se k tradičním figurám tohoto průvodu (Bakchusova žena s dítětem, hrobaři, kostelník, kněz, smuteční zpěváci, ministranti a kdesi vzadu bláznivý „s křížkem po funuse“), začaly připojovat další postavy v maskách, které dnes tvoří pestrý a početný maškarní průvod. V roce 2011 se milevského maškarního průvodu zúčastnilo rekordních 629 postav v masopustních maskách.
Od roku 1862 mají milevské maškarní průvody každý rok určitý ráz, který se často vztahoval k problémům doby nebo k aktuálním událostem. Pořádání maškar bylo pro účinkující zvláštním vyznamenáním a bylo vyhrazeno pouze milevským občanům.
O každém účastníku, který chtěl při maškarách účinkovat, hlasovalo maškarní komité, které se postupně vytvořilo z místních občanů.

Historické fotografie:


 

 

 

 

 

 

Pranostiky:
 

Masopustní úterý

Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Masopust na slunci - pomlázka v senci.
Konec masopustu jasný - len krásný.
Krátký masopust - dlouhá zima.
Na ostatky lužky - budou jablka, hrušky.
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr,
tehdy celý půst větrný bude.
 

Popeleční středa

Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
Suchý půst - úrodný rok.


Zdroj: Wikipedia.org, Vira.cz, Milevskemaskary.cz

 

Nahoru...

 

Impressum         Copyright Marek Anděl